[ Webhosting profitux.cz ]
5.8.2009
Jak AMILO k sedmičkám přišlo
O operačním systému MS Windows Vista toho na internetu bylo napsáno už hodně. Názory to byly veskrze negativní, ale já si nebyl jistý, proč nové "wydle" lidem tolik vadí. To, že si z disku ukousnou pořádný kus místa, se dá celkem předpokládat, stejně jako vyšší nároky na procesor a paměť. Holt cena za pokrok. Navíc jsem to vzhledem k hardwarové výbavě mého notebooku moc neprožíval, stejně jsem k němu dostal Visty jako OEM systém, takže jsem byl rád, že mám konečně nějaké wokna legální :) Při prvním spuštění jsem byl sice lehce dezorientován a chvíli trvalo, než jsem přišel na to, kde co je, kde co není, jak se vypne otravná User Acces Control a různé jiné fičury, ale po pár dnech jsem si na ten systém docela zvyknul a dokonce si ho i oblíbil. V mnoha ohledech byl opravdu chytřejší a (vypadalo to že i) stabilnější než XP.
Jak už to ale chodí, pokud se na internetu vyskytuje nějaký názor ve větším množství (pominu-li masivní koncentraci demence v diskuzích různých zpravodajských serverů), něco na něm obvykle je. A bylo. Visty mě nakonec zklamaly také - docela hardcore způsobem. Asi chápete, jak nežádoucí je, když vám jako DJovi na akci najednou přestane jít zvuk. Stačí sekunda ticha a lidé začnou být velmi nespokojení. A jak s tím souvisí Visty? Jako "digital DJ" hraju na kombinaci MIDI controller + notebook, takže když mi milé Visty 4x během show zamrzly, měl jsem sto chutí celého booka prohodit oknem. Těžko říct, kde se v něm jedničky a nuly nepohodly, ale tím u mě Visty nadobro skončily. Situaci se sice naštěstí vždy podařilo zachránit vhodně nachystaným záložním řešením, ale bylo to hodně nepříjemné. Na druhé straně, aspoň jsem si prošel menším peklem a příště mě něco podobného jen tak nerozhází.
Po téhle eskapádě jsem začal přemýšlet, čím Visty nahradím. Nakonec jsem se rozhodl pro celkem drastické řešení: Win7 na práci, WinXP na DJing a Linux (Ubuntu) kvůli škole (na FIT VUT jej člověk bohužel dost často potřebuje kvůli projektům). Tedy žádný dualboot, ale rovnou tripleboot!
Proces zálohování dat byl pomalý, bolestivý a problematický - už jen proto, že bez eSATA kablíku jsem nemohl zapojit disk ze starého PC do notebooku, a staré PC prozměnu nebylo funkční kvůli spálenému zdroji. Nakonec to vyřešil zdroj nový, ale zálohovat po síti (ještě za pomocí menšího externího disku) už v životě nechci. Začal jsem s tím v 9:00AM, skončil jsem v 2:15AM následující den. Pak začala část druhá - formát, instalace. Po pár pokusech se mi podařilo přijít na to správné pořadí, ve kterém systémy instalovat, aby se nepřepsaly bootloadery, a netrvalo to tak dlouho a kombinace XP/Win7/Ubuntu byla na světě. Pak ale přišel kámen úrazu. Moje AMILO (Pa 3553, druhá řada) má velice specifickou grafiku - ATI Mobility Radeon HD3470 X2 Hybrid, což v podstatě označuje dva grafické čipy (HD3470 a integrovanou HD3200) spojené přes crossfire, přičemž se pro úsporu energie může jeden vypnout (zcela nelogicky se vypíná integrovaná HD3200 a HD3470, která žere víc, zůstává zapnutá). Vzhledem k tomu, že u Fujistu-Siemens nikdo asi nepředpokládál, že se někdo bude chtít zbavit jejich OEM Vist a downgradovat na XP, označili "ixpéčka" jako nepodporovaný systém a tím to pro ně skončilo. Pro mě tím bohužel začal další, tentokrát několikadenní očistec, a to instalace ovladačů grafiky. XP bez nich nedokázaly zobrazit větší rozlišení než 1024*768, a to na mém širokoúhlém 15,4" velkém displayi není zrovna košer. Trvalo to tři dlouhé a nudné dny a nakonec to bohužel stejně skončilo neúspěchem. Zkoušel jsem vše možné, pravděpodobné, nemožné i zcela šílené, ale ať jsem tam nahodil cokoliv, v lepším případě mě čekal blackscreen při regulérním startu, v tom horším i ve VGA režimu. Nakonec jsem XPčka se skřípěním zubů odepsal a jako systém pro DJing zvolil samostatnou instalaci sedmiček. Tripleboot Ubuntu/Win7/Win7 už běžel dobře a díky Acronis Disc Manageru se mi povedlo vyřešit problémy s limitem oddílů na disku. Oboje wokýnka jsem si vyšperkoval podle svého a nakonec se jal řešit, jak zprovoznit wifi v Ubuntu, což nebylo taky zrovna jednoduché, protože se na mém notebooku zapíná speciální kombinací kláves (při každém startu systému, po vypnutí se wifi vypne také), kterou obsluhuje ovladač od výrobce notebooku. Ten je samozřejmě jen pro wydle, na Linux neexistuje. Takže jsem se po pár hodinkách projíždění fór dozvěděl, že bude nejlepší flashnout BIOS na nejnovější verzi a v něm že se dá nastavit, aby se wifi adaptér vůbec nevypínal. Tak jsem ten BIOS flashnul - a málem prohodil booka oknem znova. Ubuntu sice šlapalo jako po másle i s wifi, ale ani jedna instalace woken už se nespustila. Boot, bluescreen, restart. Tedy - další reinstall všech tří systémů, protože hned první nově nainstalované sedmičky přepsaly GRUB z funkčního Ubuntu a už se k němu nedalo dostat. Teď už mám naštěstí vše nainstalované, nakonfigurované a poladěné k obrazu svému, tedy co se Windows týče. Linux beží, zatím skoro v základní instalaci, ale běží i s wifi a nepředpokládám (klepy klep na dřevo), že se vyskytnou nějaké závažnější problémy.
Jen tak pro představu, celá tahle story se udála v časovém horizontu cca 10ti dní, což je opravdu na pováženou, když si představím, že většinu toho času (až na pár vyjímek) jsem strávil dřepěním doma u kompů. Tak aspoň doufám, že se to vyplatí, a že se to pozitivně projeví na stabilitě systému. Na Win7 (byť teprve RC 7100) si zatím nemůžu stěžovat :)